Spojky Conjunctions

Spojky jsou slova, která spojují slova, věty, fráze nebo souvětí.

Spojky souřadící (for, and, nor, but, or, yet, so)

Korelační spojkové dvojice (both...and, either...or, neither...nor, not only...but also)

Spojky podřadící (after, although, because, if)

Obsah

1. Spojky souřadící
2. Korelační spojkové dvojice
3. Spojky podřadící

Předložky Prepositions

Předložky jsou slovní druh, který ukazuje vztahy mezi podstatnými jmény, zájmeny a jinými slovy ve větě. Nejčastěji se vyskytují před podstatným jménem.

Jsou jednoduché v tom, že nikdy nemění svůj tvar bez ohledu na pád, rod atd. slova, na které poukazují.

Obsah

1. Rozdělení předložek
2. Předložky pohybové (Prepositions of Movement)
3. Předložky místní (Prepositions of Place)
4. Předložky časové (Prepositions of Time)

1. Spojky souřadící

Souřadicí spojky mohou spojovat jednoduchá slova, nebo mohou spojovat skupinu slov, ale musejí pokaždé spojovat stejné prvky: podmět + podmět, slovesná fráze + slovesná fráze, věta + věta.

Souřadící spojky jsou: for, and, nor, but, or, yet, so.

Příklady a věty se spojkami souřadícími

Jmenná skupina je skupina slov obsahující podstatné jméno nebo zájmeno, které společně mají funkci podstatného jména nebo zájmena, a vystupují jako podmět nebo předmět věty.

• The student that I saw coming into school at nine o'clock has just left.
• "The student ... nine o'clock" je dlouhá jmenná skupina, jejíž funkce je předmět hlavního slovesa "has just left".

2. Korelační spojkové dvojice

Korelační spojkové dvojice jsou vždy dvě spojky, které jsou používány v párech. Spojují podobné prvky.

Korelační spojkové dvojice jsou: both...and, not only...but also, either...or, neither...nor, whether...or.

Příklady a věty s korelačními spojkovými dvojicemi

3. Spojky podřadící

Spojka podřadící je výraz, který spojuje větu závislou neboli podřadící s větou nezávislou neboli hlavní.

Věta je jednotka, jež obsahuje podmět a přísudek. Například "It was snowing" je věta; podmět je "it", a přísudek je "was snowing".

Závislá věta je věta, která nemůže sama existovat; tato věta musí náležet k větě hlavní (neboli nezávislé).

Příklad: Because it was snowing, I drove to work.

Toto souvětí obsahuje dvě věty, "Because it was snowing" a "I drove to work". První věta sama o sobě nic neznamená. Pokud řeknete "Because it was snowing" a nic více, lidé nebudou rozumět, co to znamená. Avšak "I drove to work" je nezávislá věta – chápeme, co znamená, i když stojí samostatně. V tomto případě “because” je spojka podřadící.

1. Rozdělení předložek

Předložky se dělí na jednoduché (simple) a složené (compound).

Jednoduché předložky obsahují jen jedno slovo, např. across (přes), after (po), at (na), before (před), between (mezi), by (do časově, 7.pád), during (po dobu), from (z), in (v), into (do místně), of (2.pád), on (na), to (k, do), through (skrz, 7.pád), under (pod), with (s) a without (bez) jsou vše jednoduché předložky.

• The newspaper is on the chair.
• Noviny jsou na stole.
• The cat is under the table.
• Kočka je pod stolem.

Složené předložky se skládají z více slov: in between (mezi) a because of (kvůli) jsou předložky složené ze dvou slov, in front of (před) a on behalf of (jménem, ve prospěch) jsou předložky složené ze tří slov.

• My office is in between the bank and the post office.
• Má kancelář je mezi bankou a poštou.
• My car is in front of my flat.
• Moje auto je před mým bytem.

2. Předložky pohybové (Prepositions of Movement)

Předložky lze použít k určení pohybu. Například: to (k,do), through (skrz, 7.pád), across (přes).

Předložku to používáme k popisu pohybu s daným cílem.

• I moved to Paris in 1999.
• V roce 1999 jsem se přestěhoval do Paříže.
• He went to the cinema at 3 pm.
• Ve 3 odpoledne šel do kina.

Předložku through používáme k popisu pohybu z jedné strany uzavřeného prostoru na druhou.

• The train went through the tunnel.
• Vlak projel tunelem. (7.pád: kým, čím)
• He walked quickly through the door.
• Rychle prošel dveřmi. (7.pád: kým, čím)

Předložku across používáme k popisu pohybu z jedné strany nějakého povrchu na druhou.

• She swam across the lake.
• Přeplavala přes jezero.
• He walked across the road.
• Přešel přes silnici.

3. Předložky místní (Prepositions of Place)

Předložky lze použít k určení umístění nějakého předmětu.

Předložky at (na), on (na) a in (v)

Předložku at používáme k určení přesného místa.

• I live at 36 Palace Road.
• Bydlím na Palace Road číslo 36.
• I am waiting at the bus stop.
• Čekám na zastávce.

Předložku on používáme k určení umístění na vodorovné nebo svislé ploše.

• There is a lot snow on the roof.
• Na střeše je spousta sněhu.
• The dog is sitting on the chair.
• Ten pes sedí na židli.

On také používáme k určení pozice na ulicích.

• I used to live on Palace Road.
• Dřív jsem bydlel na Palace Road.
• There is a petrol station on the corner of the street.
• Na rohu ulice je benzínová pumpa.

Předložku in používáme k určení umístění v uzavřeném nebo něčím obklopeném prostoru.

• She is in a taxi.
• Ona je v taxíku.
• The cat is in the garden.
• Kočka sedí na zahradě – doslova „v zahradě“. (Pozn.: Garden se v angličtině vždy pojí s předložkou in.)

In také používáme k určení pozice v územních celcích (městech, okresech, státech, zemích a kontinentech).

• I used to live in Nottingham.
• Dřív jsem bydlel v Nottinghamu.
• I live in America.
• Žiju v Americe.

Další místní předložky

• They ran after the thief.
• Běželi za zlodějem.
• I found my handbag among my luggage.
• Našla jsem svou kabelku mezi svými zavazadly.
• The student was sitting at her table.
• Ten student seděl u jejího stolu.
• My flat is behind the supermarket.
• Můj byt je za supermarketem.
• The plates are in the cupboard.
• Talíře jsou v kredenci.
• My car is parked in front of the supermarket.
• Moje auto je zaparkované před supermarketem.
• The post office is by / next to / besides the bank.
• Pošta je u / vedle / vedle banky.
• The picture is hanging on the wall.
• Ten obrázek visí na zdi.
• The notice is above the door.
• Oznámení je nade dveřmi.
• I put the tablecloth over the table.
• Přehodila jsem přes stůl ubrus.
• The temperature was below zero degrees.
• Teplota byla pod nulou.
• The boy was sitting under a tree.
• Ten chlapec seděl pod stromem.

4. Předložky časové (Prepositions of Time)

Předložky je možné použít k určení času, kdy se něco děje (přesný čas, den, datum, měsíc, rok, denní doba, roční období).

Používáme předložky at, on, in.

• I go to work at 8.00 every day. (time)
• Do práce chodím každý den v osm – přesný čas.
• I'll see you on Tuesday. (day)
• Uvidíme se v úterý – den.
• I have an exam on the 21st. (date)
• Dvacátého prvního mám zkoušku – datum.
• My birthday is in December. (month)
• Narozeniny mám v prosinci – měsíc.
• I was born in 1965. (year)
• Narodil jsem se v roce 1965 – rok.
• I get up in the morning. (morning)
• Ráno vstávám – denní doba.
• I have a meeting in the afternoon (afternoon)
• Odpoledne mám jednání – denní doba.
• I go home in the evening after work. (evening)
• Večer po práci chodím domů – denní doba.
• I go to bed at night. (night)
• V noci chodím spát – denní doba.
• It usually snows in the winter. (season)
• V zimě obvykle sněží – roční období.